Odkazy na hudbu k poslechu a ke zpěvu
Stránky P. Josef Olejník. Život a dílo P. Josefa Olejníka
Na stránkách jsou pro vás k přímému poslechu připraveny četné nahrávky. Dále jsou na stránkách odkazy na archivy se soubory ke stažení; např. responsoriální žalmy nejprve uložíte na disk počítače, archiv ZIP obsahující jednotlivé soubory rozbalíte do vybrané (připravené, pojmenované) složky a žalmy hned můžete začít přehrávat ve svém oblíbeném přehrávači zvukových souborů. Prozkoumejte následující stránky odshora až dolů, až přijdete na seznamy skladeb a ty si pusťte.
Nedělní graduál: obsahuje liturgické zpěvy pro všechny neděle v liturgickém mezidobí a slavnosti Páně v liturgickém mezidobí, tedy slavnosti Ježíše Krista Krále, Nejsvětější Trojice, Těla a Krve Páně a Nejsvětějšího Srdce Ježíšova (včetně související památky Neposkvrněného Srdce Panny Marie)
Obřadní graduál: obsahuje liturgické zpěvy pro mše svaté spojené s určitými obřady (biřmování, svěcení biskupů, kněží a jáhnů, zasvěcení panen a řeholní sliby, svatební obřady, svěcení kostela a oltáře), mše za různé potřeby (za papeže, za biskupa, za služebníky církve, za kněžská povolání, za řeholní povolání, za jednotu křesťanů), votivní mše (o Eucharistii, o nejdražší krvi Páně), pohřební obřady a mše za zemřelé. Na závěr Obřadního graduálu jsou zařazeny dodatky – Žalm 150, Svatební píseň, Zpěvy před evangeliem pro pohřební obřady, Píseň o městě nebeském, píseň V náruči Boží, modlitba Zdrávas, Královno, modlitba Salve Regina.
Sváteční graduál: obsahuje liturgické zpěvy pro slavnosti, svátky a památky svatých během roku včetně výročí posvěcení kostela. Většina proprií byla zkomponována ke slavnosti, svátku, či památce konkrétního světce (Vlastní zpěvy o svatých).
Vánoční graduál: obsahuje zhudebněné texty liturgie doby adventní a vánoční, je rozšířen o liturgii slavnosti Panny Marie, počaté bez poskvrny prvotního hříchu (8. 12.), památky Panny Marie, Matky jednoty křesťanů (18. 1.) a svátku Uvedení Páně do chrámu (2. 2.). Převážná většina zpěvů je zde antifonální nebo responsoriální. Na závěr Vánočního graduálu jsou zařazeny Zpěvy u jesliček na slova básníka Václava Renče.
Velikonoční graduál: obsahuje zhudebněné texty liturgie doby postní od Popeleční středy, zpěvy v liturgii Svatého týdne, v době velikonoční až po slavnost Seslání Ducha Svatého. Graduál je rozšířen o liturgii některých význačných dní: slavnosti Nejsvětější Trojice, Těla a Krve Páně, Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, památka Neposkvrněného Srdce Panny Marie.
Nedělní nešpory: jedná se o zpěv nešpor v neděli večer. Proto jsou zde uváděny jenom nedělní 2. nešpory. V případě, kdy má nějaká slavnost nebo svátek liturgicky přednost před nedělí anebo 1. nešpory ze slavnosti připadající na pondělí mají přednost před nedělními 2. nešporami, jsou uvedeny v oddíle Vlastní texty o svatých.
Dílo P. Josefa Olejníka:
Zpívaný mešní řád: mešní zpěvy neboli zpívaný mešní řád
Ordinária: důležitou součástí každé mše je ordinárium, které tvoří jeho neproměnnou část. Je tvořeno zpěvy Kyrie, Sláva, Věřím, Svatý, a Beránku Boží.
Nejznámější Olejníkovo ordinárium, nazývané podle místa vzniku Česká mše z Andělské Hory, poprvé zaznělo v kostele Narození Panny Marie v Andělské Hoře na Zelený čtvrtek roku 1966. Součástí České mše z Andělské Hory jsou zpěvy ke kropení lidu (tzv. asperges) Pokrop mě yzopem pro mše během roku a Viděl jsem pramen vody pro dobu velikonoční.
Žalmy: odkazy ke stažení všech responsoriálních žalmů nedělních cyklů A, B, C. V 90. letech nazpíval sbor Velká Bystřice přímo pod vedením P. Josefa Olejníka tuto komletní nahrávku všech responzoriálních žalmů pro neděle (cykus A, B a C viz související tituly), které P. Josef Olejník složil. Nahrál: Vincenc Chvatík.
Propria: proprium neboli vlastní – proměnná – část mše se mění podle liturgické doby nebo památky. Patří k němu vstupní antifona, vstupní modlitba, čtení z Písma svatého včetně žalmu a zpěvu před evangeliem, modlitba nad dary, preface, antifona k přijímání a modlitba po přijímání.
Exultet: Doba postní je přípravou na slavnost velikonočního tajemství. Součástí liturgie vigilie je i velikonoční chvalozpěv – exsultet.
V českých zemích se kromě chorálního nápěvu můžeme setkat i s nápěvem P. Olejníka. Notový záznam najdete ve Velikonočním graduálu č. 45.
Liturgie hodin: hymny a slavnostní nešpory
Hymny:
Slavnostní nešpory: Když nastoupil v listopadu 1992 do úřadu arcibiskup Jan Graubner, jedna z prvních věcí, kterou nařídil, bylo obnovení společné modlitby liturgie hodin. Každou první neděli se společně s kanovníky v katedrále modlily řeholnice ze všech společenství, která jsou v Olomouci, a každou třetí neděli pak bohoslovci.
P. Olejník zpočátku připravuje nápěvy vždy pro nadcházející nešpory. Časem se začínají dílčí prvky nešpor opakovat a rodí se myšlenka, že by se doplnily chybějící (jde zejména o antifony ke kantiku Panny Marie) tak, aby bylo možno zpívat nešpory kteroukoli neděli v roce. Pro představu: těch je 52, téměř na všechny neděle je potřeba mít tři antifony ke kantiku Panny Marie pro tři roční cykly a ještě je třeba doplnit je o slavnosti a svátky, které mají před nedělemi přednost. Jedná se skutečně o velké dílo čítající 812 stran, které se díky úsilí P. Olejníka a Oldřicha Heyla podařilo dokončit, a "tak jsou k dispozici nešpory pro celý rok, aby nedělní nebo sváteční den mohl být zakončen chvalozpěvem Panny Marie Magnificat, který je zarámován antifonou z evangelia příslušné neděle nebo svátku."
Kniha je doplněna o některé alternativní hymny a vyšla (podobně jako ostatní Olejníkovy graduály) ve dvojím provedení: pro zpěváky formátu A5 a varhanní doprovod formátu A4. Dílo bohužel nenašlo větší ohlas; pravidelně (dvakrát měsíčně) se používá pouze v katedrále v Olomouci. Přitom obsahuje bohatý zdroj zpěvů, které se dají použít k liturgii.
Modlitby: Olejník nikdy nechtěl být skladatelem v úzkém slova smyslu, ale když vznikla potřeba, věnoval se autorské činnosti. A potřeba vznikala – snad poprvé po válce od P. Antonína Šuránka, později v pokoncilní době až do konce jeho života se na něj obraceli mnozí s žádostmi o zhudebnění některého žalmu nebo jiného textu.
Prvním kompozičním dílem P. Olejníka se stala modlitba k sv. archandělu Michaelovi. Další je Modlitba umírajícího Konstantina-Cyrila za církev a vlast, původně napsaná pro bohoslovce v Olomouci a Litoměřicích na Bílou sobotu 1969 (čtyřhlasý sbor), později upravená i pro tříhlasý smíšený sbor. Zhudebnil též Modlitbu ke sv. Josefu po růžencové pobožnosti a modlitbu Anděl Páně. Je autorem varhanního doprovodu k chorálním modlitbám Ave regina caelorum a Salve regina a zhudebnění dalších mariánských antifon a modliteb (Zdrávas, Královno; Raduj se, Královno nebeská; Zdráva buď, Královno nebe; Slavná Spasitele Matko; Pod tvůj plášť se utíkáme; Celá jsi krásná, Maria; Zdrávas, Matko vtělené moudrosti a Fatimské Ave). Další modlitby komponuje na žádost P. Cyrila Vrbíka (jde o modlitby Apoštolského vyznání víry a Desatera Božích přikázání). Specifickým druhem modlitby jsou litanie. Kromě těch ke všem svatým hojně využívaných při nejrůznějších příležitostem je také autorem litanií k Sv. Janu Sarkandrovi, Sv. Cyrilu a Metodějovi a k Sv. Josefovi. Mezi modlitby můžeme zahrnout žalmy Adoremus in aeternum Sanctissimus Sacramentum a Žalm 150 Chvalte Hospodina v jeho svatyni, který se čtyřhlasé úpravě stává neoficiální znělkou Festivalu duchovní hudby v Ústí nad Orlicí, kterého se P. Olejník se sborem několikrát zúčastnil.
Modlitby nevyšly v nějakém jednotném vydání. Jsou rozptýleny v různých zpěvnících (Kancionál, Písně k Boží chvále) a velká část existuje pouze v opisech.
Pieter Coecke van Aelst, Klanění tří králů, asi 1530