Písně o Panně Marii, andělech a svatých

Kancionál č. 814: Zdráva buď, nebes Královno

Úvod

Zdráva buď, nebes Královno, Maria, přesvatá Panno. S andělem tebe zdravíme, růžencem svatým slavíme. Ó, Matko Páně přemilá, zdrávas, zdrávas, Maria.

1. V tajemství prvém, radostném, zvěstuje se nám spása všem andělem, jenž tě pozdravil, jméno tvé svaté oslavil. Ó Matko Boží vznešená, zdrávas, zdrávas, Maria.

2. V tajemství druhém srdce tvé plesalo v slasti blažené: Alžběta, k níž jsi spěchala, žehnáním tebe vítala. Ó Matko Páně nadějná, zdrávas, zdrávas, Maria.

3. Při třetím svatém tajemství svět celý plesá radostí. Těší se nebe, jásá zem nad narozeným Ježíšem.
Blažená Matko Kristova, zdrávas, zdrávas, Maria.

4. Tajemství čtvrté hlásá nám, jak synáčka jsi nesla v chrám. Simeon s Annou jásali, vždyť Spasitele poznali. Ó Matko Páně přečistá, zdrávas, zdrávas, Maria.

5. Tajemství páté vzpomíná, jak jsi ho v chrámě nalezla uprostřed kněží učených nad jeho slovem užaslých. Ó Matko Páně blažená, zdrávas, zdrávas, Maria.

6. V tajemství šestém Kristus Pán od tebe, Matko, oplakán. Naplněn smutkem velikým, potí se potem krvavým. Ó Matko Páně bolestná, zdrávas, zdrávas, Maria.

7. Při sedmém svatém tajemství trápíš se velkou bolestí. Tvůj milý syn je bičován, přemnoho snáší běd a ran. Ó Matko Páně bolestná, zdrávas, zdrávas, Maria.

8. V tajemství osmém proniká tvé srdce bolest veliká. Korunu z trní uvili, na hlavu Kristu vsadili. Ó Matko Páně bolestná, zdrávas, zdrávas, Maria.

9. Deváté mluví o hoři, v něž se tvá duše ponoří, když syn tvůj cestou na smrt již potkává tebe, nese kříž. Ó Matko Páně bolestná, zdrávas, zdrávas, Maria.

10. V desátém bolném tajemství meč v srdci tvém se obrací, na kříži když Pán Ježíš pní a duši Otci poroučí. Ó Matko Páně bolestná, zdrávas, zdrávas, Maria.

11. Jedenácté nám hlásá zvěst, že spása dokonána jest. Kristus Pán slavně z mrtvých vstal, tobě se, Matko, ukázal. Zpívejme mu aleluja, zdrávas, zdrávas, Maria.

12. V dvanáctém radost pro tebe: Pán Ježíš vstoupil do nebe. S Otcem, Duchem je v Trojici, sám rozsoudí svět hřešící. Raduj se, Matko přemilá, zdrávas, zdrávas, Maria.

13. Třinácté slaví onen den, kdy ohni, větru podoben, Duch svatý sestoupil z nebe, na apoštoly, na tebe. Zpívejme mu aleluja, zdrávas, zdrávas, Maria.

14. Tajemství růže čtrnácté nás vede k svaté smrti tvé. Pán Ježíš, syn tvůj, světů král, na nebesa tě, Matko, vzal. Raduj se, Panno vítězná, zdrávas, zdrávas, Maria.

15. Patnácté nejslavnější jest, nejvyšší tobě vzdána čest. Za Královnu tě nebeskou Bůh korunoval láskou svou. Královno nebes spanilá, zdrávas, zdrávas, Maria.

16. Když naplnil se spásy čas, Pán přijal křest jak jeden z nás. Hlas Otcův nad Jordánem zní: Mám v Synu svém zalíbení. Kéž srdce najde poslušná, zdráva, zdrávas, Maria.

17. V Káně pak mnozí spatřit smí počátek Božích znamení. Svou božskou mocí Ježíš dá, oč prosí Matka soucitná. Ať pomáhá nám prosba tvá, zdrávas, zdrávas, Maria.

18. Lid, který dosud ve tmách dlí, v království Boží uvádí hlas Páně jasně znějící: Měj každý srdce kající! K nám také Syn tvůj promlouvá, zdrávas, zdrávas, Maria.

19. Dříve, než přijde kříže den, na hoře Pán je proměněn, tvář světlem slunce zazáří, v ní nebe slávu člověk zří. Též duše tvá lesk Boží zná, zdrávas, zdrávas, Maria.

20. Sám sebe Kristus podává, když věrným svým chléb rozdává. Tím hodem lásky začíná nás, Božích dětí, hostina. K ní provází nás pomoc tvá, zdrávas, zdrávas, Maria.

Závěr

Růžencem jsme tě slavili, o lásku tvou jsme prosili. Buď na zemi nám ochranou a na věčnosti Královnou. Ó Matko Páně přemilá, zdrávas, zdrávas, Maria.